V pondělí večer
vyhrávají hudebníci napřed ženichovi, pak nevěstě „vínky", hrajíce po čtyřech
až šesti kusech před stavením. Téhož dne večer strojila žena v tom vycvičená
nevěstě a družkám hlavu neb, jak se říkalo, „pentlila je". Ústroj ten byl nad
míru malebný a vkusný. V úterý ráno sešli se u ženicha starý svata,
mládenci a hosté z příbuzenstva a přátelstva ženichova, v domě pak
nevěstině stará svatka, družky a hosté se strany nevěstiny, všichni svátečně
oděni a vystrojeni.
Svatka strojila s družkami
nevěstu v komoře. Jak u ženicha, tak u nevěsty přichystáno hostem snídaní,
máčka to s hlavou vepřovou, zelí, pečivo a kořalka. Po snídaní ženich „odprášá"
se svým rodičům; rodiče udělí mu požehnání a ženich vstana „obtúlí" oběma
ruce.Na to odebéře se průvod ženichův s hudbou v čele k domu nevěstinu.
Tam naleznou dvéře zavřeny, za nimi stojí řečník nevěstin a její hosté.
Starý svata zatluče
třikráte na dvéře a žádá o vstup; po delší řeči nevěstina řečníka družina
ženichova vejde do domu nevěstina, kde vše připraveno k odchodu do
kostela. Než tam odejdou, nevěsta „odprášá" se svým rodičům a ženich rodičům
nevěstiným, jimž též starý svata děkuje jeho jménem. Ženich „obtúlí" oběma ruku
a tito, kladouce pravici na jeho hlavu, žehnají mu.
Průvod svatební hne se pak ke kostelu; napřed jdou mládenci dva a podle hudby prozpěvujíce
a povýskujíce, za nimi starý svata se ženichem, pak družičky opět dvě a dvě, za
nimi stará svata s nevěstou. Potom jde hudba, pochody a národní písně
hrajíc, za hudbou jdou ostatní svatebčané. Před kostelem hudba zahraje „Bože
chválíme Tebe" a ustoupí stranou, načež svatebčané ve vší tichosti vejdou do
kostela. Když kněz zasnoubence oddává, položí svatka nevěstě věneček
rozmarinovaný na hlavu.
Po skončených vdavkách
svata i svatka věnečky sejmou a odevzdají jim je až doma. Z kostela týmž
pořádkem průvod ubírá se nazpět. Družbové a družky, ženich a nevěsta se starým
svatou a svatkou a ostatní lidé mladí odeberou se přímo do hospody, kdež až do
tří hodin baví se tancem a zpěvem; nevěsta však, se ženichem zatančivši si,
ubírá se se starou svatkou domů k matce.
Okolo čtvrté hodině
počala hostina svatební. Nevěsta s družkami
a starou svatkou seděly za stolem v koutě, ostatní hostí při stolech,
muzikanti u dveří; družbové posluhovali, přinášejíce jídla z kuchyně,
kteráž jim starý svata odebíral a na stoly stavěl, čině při každém promluvu
žertovnou. Přepychu v jídle velikého nebývalo, jídelní lístek takto byl sestaven: polévka s lukšama a maso s křenovou
omáčkou, máčká drštková, kvaka, zelí s masem uzeným, slépky vařené,
krupice, pečivo, pivo a víno ovocné (burčák).
Hudba a zpěv družek
hostinu kořenily. Na konec svatební hostiny po všech jídlech přináší starý
svata na hlavě „koláč", veliký jako žernov, ubírá se s ním ke stolu
nevěstinu a za řeči žertovné chodí pak kolem ostatních stolů, aby hosté
vkládali na koláč peněžité dárky, jež vysype na konec nevěstě do klína, koláč
pak postaví na stůl. Stará svatka jej rozkrojí na tolik dílův, kolik je stolův,
na stolech pak každému hosti podíl se ukrojí, kterýž si jej s ostatním pečivem
domů za „výslužek" odnáší.
Po tom všem nastane
čepení a prodávání nevěsty za hádek žertovných a všelikých šprýmův; konečně
přichází ženich se starým svatou, domluví se a koupí nevěstu a s ní si pak
zatancuje. Poněvadž selské jizby nejsou dosti prostranné, svatebčané odeberou se
pak do hospody, aby zpěvem a tancem až do noci se pobavili.
Ve středu ráno „převážejú
peřiny". Hosté sejdou se opět v domě nevěstině, kdež posnídají, po čemž
nevěsta loučí se s rodiči svými, děkujíc jim i se ženichem za vychování.
Výbava nevěstina (truhla a peřiny) naloží se na vůz čtyrspřežný, na který pak
vystoupí nevěsta, starší družka a několik žen. Na druhý vůz vystoupí ženich se
starým svatou, mládenci, družky a hudebníci, na třetí pak vůz ostatní hosté. Na
to za zvuků hudby jedou pomalu celou dědinou k domu ženichovu, k němuž
po různých obtížích úmyslem vyvolaných dojíždějí.
Na to starý svata,
mládenci a hosté se dvou zadních vozů sestoupí a kupují od ženy peřiny; na
konec ženich smluví se s nimi a peřiny odkoupí; peníze takto stržené ženy propijí tu neděli po
svatbě nevěsty, když se jim svačina vystrojí (propíjání peřin). Potom nevěsta vstupuje
do síně, kdež pod prahem koště (metla) nastraženo leží; odhodí-li nevěsta
metlu, bude čerstva i pracovita, pak-li ji překročí, bude leniva. Tchýně pak „obtúlením"
přijímá ji za svou dceru a vyčastuje ženy přítomné.
Vedle svatby rok církevní slavnostmi svými a obřady
nejen vnímavou mysl lidu slavnostně nalazoval, nýbrž i hojné a ušlechtilé
zábavy skýtal starým mladým. Hlučně a okázale slavíval se sv. Mikuláš; dům od domu chodil sv. Mikuláš za biskupa přestrojený,
provázen andělem, který mu nosil v košíku dárky pro hodné děti a prut na
děti neposlušné; mimo to provázela jej smrt, s kosou v bíle oblečená,
dva čerti s řetězem a kladivem a běhoun (laufr) s tatarem, jímž pod
okny rochaje příchod Mikulášův ohlašoval.
V den sv. Lucie chodila po domech Luca, osoba
ženská, v bíle přestrojená, jež nosila v košíku vařeky, jimiž po
prstech tloukla špatné přadleny. Štědrý
den (ščedrý deň) byl v pravdě dnem štědrým, neboť v den ten
otevírala se štědrá ruka i bližnímu i zvířatům domácím a polním. Půst byl po
celý přísný; když se první hvězdy na obloze objevily, počala při světle hojná
večeře štědrodenní; zbytky od večeře hospodyňka rozdrobila a rozsypala po
polích ptáčkům zpěváčkům a zvěři, dobytku dala po oplatku, v němž zapečena
tráva od slavnosti Božího Těla a barvínek z věnce, jímž toho dne ovinuta
byla monstrance.
Husám pomaže hlavy medem,
aby byly dobry, slepicím nasype se žíru do obruče, aby se netoulaly a
nezanášely; kohoutu a houseru dá česneku, aby byli bujni. Dívky hledí v ten
den vyzvěděti, z které strany jim ženich přijde. Třesou plotem, říkajíce:"Třasu, třasu plotem, můj milý poď sem";
se které strany vítr foukne, z té milý přijde.
V den Božího narození jest největší svátek roce;
namnoze provozovalo se po domech dramaticky mysterium narození Páně. Na sv. Štěpána obvyklé bylo koledování,
s nímž zvláště hospodyně má mnoho práce, aby všem koledníkům vyhověla. V ostatky hospodyně smaží koblihy a
„boží milosti". Půst hospodyňky zachovávají velmi přísně; masa nepředkládají na
stůl po celý čas a v pátek vaří polévku toliko zapraženou a předkládají k tomu
vařené ovoce sušené.
Častým jídlem té doby
bývá pučálka. Na smrtnou neděli děvčata vynášela ze vsi
Mařenu, došek na holi, přistrojený ve staré šaty ženské; někde za vsí Mařenu
hodily do vody. Na květnou neděli
chodí malá děvčátka po domech s majkem, t. j. vrškem mladé borovice,
ozdobeným pentlemi a malovaným papírem, aby sobě vyprosila od hospodyň dárkův.
V týden pašijový běží na veliký pátek kde
kdo se umýt k vodě tekuté nebo, kde jí není, ke studni, aby byli zdrávi po
celý rok. V neděli velikonoční
po hrubé kněz světí hospodyňkám jídla, jež do kostela byly přinesly, jmenovitě
buchty, maso uzené a vajíčka malovaná. V pondělí velikonoční jest „mrskačka"; za tím účelem pletou se v neděli
„tatary" z vrbového proutí, jimiž mužští mrskají ženské, dokud se
malovaným vajíčkem nevykoupí.
Letnice jsou slavnosti jmenovitě kravařův a kravařek. Večer začnou kravaři
práskati dlouhými „tatary" na dědině a róchají až k půlnoci; kravařky
zatím chystají roždí, slaniny, vejce, krupici, mléko a suché švestky. O půl
noci ženou dobytek na pastvu; tu kravařky z přinesených zásob vaří krmivo
a častují kravaře. Na Boží Tělo
ulamují haluzky z májů po dědině postavených a strkají do zelí, aby ho
nežrali zajíci, housenky a mušky. Večer dne sv. Ondřeje odhaluje dívkám budoucnost;
dívky lijí olovo, dají šátky na necky, pálajíce jimi a které šátek nejdříve
vypadne, ta se nejdříve vdá.
Napsal Dr. Jaroslav Vlach
Na obrázku nahoře je Mladucha z Nimnic, na obrázku níže vlevo je pás z valašské koutnice a obrázek níže vpravo je síťkovaná a prošívaná vložka valašská.
