Bolivijský
parlament se chystá schválit dosud nevídaný Zákon Matky Země,
který má přírodě přiznat právo na život a existenci,
pokračování životních cyklů bez lidského zásahu a další
přirozené procesy. Názory na konkrétní dopady opatření se ale
různí.
Bolívie
přijme první zákon na světě, který dá přírodě stejná práva
jako lidem. Takzvaný Zákon Matky Země již schválila centrální
vláda, ekologové, zástupci domorodých etnik i levicový prezident
Evo Morales. Nyní má projít parlamentem.
Více čtěte zde...
Jádro
zákona samotného tvoří jedenáct nově přiznaných práv Matce
Zemi. Jsou mezi nimi právo na život a existenci, právo na
pokračování životních cyklů a procesů bez lidského zásahu,
právo na čistou vodu a vzduch, právo na rozmanitost či právo
nemít geneticky upravenou buněčnou strukturu.
Právem s
potenciálně nejvýznamějšími dopady, které bolivijská příroda
získá, je podle tematických komentářů právo „nebýt zasažena
velkými stavbami a infrastrukturou, která by ohrozila vyváženost
ekosystémů a místních domorodých komunit". Na jeho základě
se předpokládá schválení nových sociálně-ekologických
opatření, jež mají umožnit kontrolu znečištění a důslednější
regulaci průmyslu.
„Je to historický krok. Země je matkou
nás všech," prohlásil bolivijský viceprezident Alváro García
Linera. „Zákon zakládá nový vztah mezi lidmi a přírodou,
harmonii, která musí být zachována, aby se zajistila její
regenerace," dodal.
Zákon, který je součástí kompletní
přestavby bolivijského právního systému po změně ústavy v
roce 2009, je nejvíce ovlivněn filosofií a myšlením andských
domorodců a jejich spirituálním světem. Ten považuje božstvo
Země známé jako Pachamama za střed veškerého života. Lidé
jsou v něm vnímáni jako rovní všem ostatním organismům.
Co
to přinese?
Podle
agenturních dopisovatelů není doposud jasné, jak bude
implementace zákonů v praxi vypadat. Bolivijská vláda má v plánu
vytvořit ministerstvo Matky Země a úřad ekologického ombudsmana.
Komentátoři ale upozorňují, že nové zákony jsou velmi
abstraktní a jako takové se dají velice snadno ohýbat. V této
souvislosti zároveň vyslovují obavy, že budou využívány pouze
účelově a důsledky industriálního podnikání v zemi dostatečně
nezmírní.
Mezi důslednými ekology a obhájci práv
přírodních národů má ovšem zákon velkou podporu. Bolívie
totiž už dlouho trpí znečištěním z místních dolů a dalších
průmyslových komplexů, které se nedaří v rámci platného práva
omezit.
„Současné zákony nejsou dostatečně
silné," prohlásil Undarico Pinto, předák jedné z velkých
sociálních organizací, která pomáhala s vytvářením zákona.
„Udělá to průmysl transparentnějším. Umožní to lidem jeho
regulaci jak na národní, tak na regionální a místní úrovni,"
dodal.
Zákon samotný by měl být schválen bez větších
problémů, protože Moralesova strana Hnutí k socialismu má
většinu v obou komorách parlamentu. Vláda bude nicméně muset
najít kompromis mezi místními a sociálními organizacemi, které
po zákonu volaly, a těžebním průmyslem, z něhož do státní
pokladny každoročně přiteče půl miliardy dolarů (přibližně
85 miliard korun).
Indiánské kmeny a přírodní etnika
tvoří dle přehledů agentury Reuters 62,4 procenta bolivijské
populace. Podobný podíl původních obyvatel žije i v Ekvádoru.
Zde pronikla práva Země do ústavy, jejich formulace je ale stručná
a velmi obecná.
Pozorovatelé rovněž připomínají,
že právě v Ekvádoru abstraktní zákony nezabránily průmyslu v
tom, aby zničil podstatnou část na ropu bohaté ekvádorské
Amazonie.
zdroj: Deník REFERENDUM
