Lidský
organismus funguje jako stroj. Vykonává práci a energie potřebná
k jeho pohánění je brána z jídla, vzduchu a našich vjemů a
emocí. A tolik kolik toho přijmeme a sníme, tolik toho můžeme
vykonat. Nelze fyzicky vykonat více, než nám umožňuje množství
a kvalita přijaté potravy ať na fyzické či duchovní úrovni.
Občas se unavíme. Myšlení nás unavuje = přestaneme přemýšlet.
Více čtete zde...
Unavují nás i pocity = přestáváme cítit. A stejně tak i tělo
je unavené z fyzické zátěže. Únava znamená v těchto případech
vždy jedno = spotřebovali jsme dočasně zásobu své energie.
Ovšem jen dočasně. Po spánku, jídle, nebo změně kontextu naší
komunikace se naše motory roztočí znovu.
Existují
dva druhy únavy. Imaginární a skutečná. Obvykle si myslíme,že
jsme unaveni, i když ve skutečnosti nic takového nenastalo.
Získáme-li novou motivaci (někdy stačí i letní oblečení žen,
že pánové) jsem často „překvapeni" jakou energii v sobě
ještě objevíme. Říkáme tomu obvykle rčením „chytá druhý
dech". Ke stejnému jevu dochází nejen fyzicky, i v oblasti
myšlení a prožívání je to stejné. Můžeme pracovat na tom
dostat se ke svému druhému zásobníku energie.
Skutečná
únava, odlišná od té prvotní, nastává když jsou vyčerpány
nejméně oba zásobníky. A někdy když je vyčerpán i třetí
rezervoár. Pak je již nutný odpočinek na všech úrovních jinak
se náš stroj zhroutí. Náš stroj je připraven vyrobit každý
den vždy aspoň malý nadbytek energie všech tří druhů energií.
Využíváme však pouze malou část z toho, co přijímáme. Přesto
je naše energie někde ztracená a my odcházíme do postele
unaveni, vyčerpáni. Proč?
Když
své tělo přirovnáme třípatrovému domu, jehož každé patro je
věnováno zvláštní formě práce. V přízemí probíhá náš
fyzický život, v prvním patře prožíváme své emoce a v druhém
neboli horním patře probíhá náš intelektuální život. Když
tedy pracujeme v jednom z pater nemusíme přeci mít rozsvíceno v
celém domě, ne? To by bylo plýtvání. Stejně tak bysme neměli
plýtvat energií na všech třech úrovních organismu, když
používáme jenom jedno. Když přemýšlíme není k tomu nutný
pohyb a naopak když pracujeme fyzicky nemusíme se nijak unavovat
myšlením.
Hlavní
zdroje ztrát energie jsou také tři a odpovídají třem patrům
našeho domu. Můžeme je popsat jako ztráta z nevědomé svalové
činnosti, ztráta z bloudění myšlenek a ztráta z našich
trápení.
Je
dobré naučit se vypnout libovolně energii na každém patře, aby
náš stroj neběžel, i když nejsme v řídící místnosti. Každá
„nevědomá" činnost plýtvá vaší energií. Pouze vědomá
činnost se zaměřenou energii energii samu uchovává.
První šetření energií = zaměstnávat se vědomě a volně a
nedovolit žádné činnosti uniknout naší pozornosti a tím utéct
s vlastní energií pryč. Např. jak právě nyní sedíte u svého
PC? Se vší pravděpodobností sedíte s naprosto zbytečnou
námahou. Nohy jsou napnuté, krční svaly natažené, ruce nejsou
uvolněné. To znamená, že máte rozsvíceno ve všech pokojích v
přízemí i když si čtete, tedy zaměstnáváte druhé patro.
Náprava spočívá v uvolnění těla, když jej nepoužíváme.
Pokaždé, když tělo nepoužíváme nechme jej uvolněné. Ušetříme
obrovské množství energie.
Bezúčelné
přemýšlení vidíte např při cestách vlakem či v autobuse.
Pozorujte někdy své spolucestující. Nezabývají se řešením
konkrétních případů. Jejich mysl pouze přelétá na příhodami
tohoto dne, včerejška nebo minulého roku. Nesnaží se přijít
ani k nějakému řešení. Vlastně ani nepřemýšlejí. Ale systém
mozku, který se zabývá myšlenkami, asociacemi a obrazy využívá
vaši energii. Když si později něco uvědomíte a chcete použít
mozek k nějakému účelu, zjistíte, že vaše denní spotřeba
energie je vyčerpána. Řešení = když přistihnete svůj mozek,
jak bezcílně bloumá, dejte mu pevný rámec pro jeho činnost.
Zopakujte si násobilku, mantru, řeč na setkání nebo si projděte
denní rozvrh. Neponechávejte mysl, aby se sama unavovala.
Trápení
aneb neúmyslné cítění je třetím zdrojem naší únavy a to asi
nejčastějším. Více než plýtvání myšlenkami a tělesnou
energií. Trápit se kvůli včerejším nebo zítřejším
událostem, jenž nejsou přítomné, ale existují pouze v paměti
nás okrádá o energii, kterou bysme mohli cítit v přítomném
okamžiku. Teď. Řešením je místo toho se soustředit na
přítomnou osobu nebo situaci. A´t se včerejšek a zítřek
postarají sami o sebe.
Až
vyzkoušíte tyto metody, velmi brzy zjistíte, že máte víc
energie než teď potřebujete. A na co ji smysluplně zaměříte
bude už na vás. Tak mnoho zdaru s únavou.
zdroj: Michal Zachar s použitím materiálů A.R. Orange - Šetření naší energií ze sborníku Čtvrtá cesta, nakl. Malvern 2010
