U nás doma se fakt nenudíme, jsme taková povedená rodinka. Máma filozof, básník a možná tak trochu blázen, táta věčný šprýmař s lehkostí sobě vlastní, který neustále ty mé výplody vtipně glosuje, dcera mudrc - mámina konkurence a synek kvítko plné energie, který buší do všeho co najde. A ono to pak vypadá v praxi asi takhle:
Více čtěte zde...
Všichni čtyři se v předsíni oblékáme a chystáme se na vycházku, dcera Bára je oblečená jako první a nedočkavě přešlapuje u dveří....“Mamí, já tady furt čekám a čekám....“ A já oblékajíc synka a sebe zároveň na to reaguji slovy: „ No, víš Barunko, někdy člověk čeká celý život a ono to nepřichází....ale pak najednou přijde ten okamžik....“ A to už se manžel neudrží a vyprskne smíchy a povídá: “Ženo, ty jednou napíšeš knihu a bude se jmenovat Rozpravy v předsíni aneb jak jsme se s dcerou vzájemně obohacovaly.“ A do toho se ozve synkův silný hlas a začne bušit botama do botníku, jakoby nám k tomu chtěl zahrát famfáru.
Prostě se máme rádi...
Vaše Jana
