Je
divné, když žena polichotí ženě? Nemyslím tím lichotky mezi kamarádkami. Mám na
mysli cizí ženy, které se třeba nikdy neviděly. Mě se to stává často. Vidím
krásnou ženu a mám potřebu jí oslovit a říct, jak je nádherná a ty její šaty!
Sluší se to? Nevyplaším ji? Mohla by si myslet, že jsem se zakoukala do jejích
krásných očí a za chvíli na ní vybalím neslušný návrh?
Více čtěte zde...
Ráda lichotím a je mi
jedno, jestli je to muž nebo žena. Přemýšlím, jestli poklony umí od ženy
přijímat lépe muži nebo jiné ženy. Často jsem do rozpaků přivedla jak ženu tak
muže a to jen proto, že ten den prostě vypadali božsky a já měla potřebu jim to
říct. Žena se vyděsí, protože za tím něco hledá, nepřijde jí to normální,
nezištné. Muž se zarazí. To on má být přeci ten, kdo skládá poklony, ne
něžnější polovička lidstva. A co je na tom? Baví mě vidět reakce, které po
lichotce následují. Muž je najednou roztěkaný, neví, co na to říct a žena se
snad jakoby stydí, že jí jiná žena zalichotí.
S radostí skláním poklony svým šéfům. Je
to jedna z mála chvílí, kdy můžu být na koni a to i přesto, že jsem
podřízená. Je zábavně vidět, jak vrcholoví manažeři začnou těkat pohledem a
hledat vhodná slova. S o to větší radostí vnímám jejich pohotové reakce,
kdy se nenechají vykolejit. Je to takové milé hraní si a oběma stranám to
zpříjemní den. Zalichotit ženě už je vyšší dívčí.
Myslím tím z pohledu
další ženy. Nejen, že musíte přijmout fakt, že někdo vypadá skvostněji než vy,
ale ještě to musíte podat tak, aby vám to věřila a nevzniklo trapné
přetvařování se. Chce to přirozenost a upřímný obdiv. Není to tak dlouho, co
jsem vykolejila servírku v restauraci a to jen proto, že jsem jí mezi
objednáváním tomatové polévky a špaget vystřihla poklonu týkající se jejího
účesu.
Dodnes se divím, že nám na stůl donesla vše, co jsme chtěli včetně
minerálky bez ledu. Jindy prostě jen z nenadání vypálím „bože, vy jste tak
krásná! Omlouvám se, jestli na vás budu blbě zírat". Ano, tohle už možná bylo
trochu přehnané, ale nemohla jsem si pomoci. Tahle dáma má můj obdiv. Nelekla
se a ještě jsem uzavřeli příjemnou obchodní spolupráci!
U
žen je všeobecně známo, že lichotky neumí moc přijímat. Jaká na muže obvykle
čeká odpověď, když pronese „moc ti to sluší"? Obvykle se mu dostane odpovědi „ale
jdi ty, zrovna dneska jsem jak velryba, sotva jsem se nasoukala do šatů, kdyby
sis jen nevymýšlel". Ne nevymýšlí! Prostě vám řekl, že vypadáte skvěle.
Pochybujete tak snad o jeho zraku? Styďte se! Vždyť vy ho tím urážíte! Naučte
se přijímat poklony. Muži to možná také neumí s přehledem, ale nikdy se mi
nestalo, že by reagovali takovým způsobem a mou lichotku s fleku negovali.
Jsou roztržití, zaskočení to ano, ale udělá jim to radost a ten moment si
užijí.
Když jim to ke všemu zvedne sebevědomí tím lépe. A co my? Půl dne budeme
přemýšlet nad tím, proč nám něco takového řekl, co za tím je a nejsou ty šaty
vážně fest? Ne nejsou a řekl to proto, že chtěl a proto, že to tak viděl. Takže
milé dámy, poklony přijímejte a těšte se z nich. Nebo nám je takhle ti
chlapi přestanou skládat!
LOLA
