7 podob muže podle Roberta Bly

Robert Bly se domnívá, že se mužská esence - podobně jako se bílé denní světlo skládá ze sedmi barev spektra - skládá ze sedmi vnitřních bytostí. V praxi nejde o to stát jedním z nich a ostatní vyloučit (to může být naopak destruktivní - válečník bez milovníka směřuje například k brutalitě, jelikož dosud "neumí s mečem tančit"), ale být naopak pokud možno ve spojení se všemi z nich:

více čtěte zde...

1) Král. "Kdosi v nás, kdo ví, co chceme dělat po zbytek života, zbytek měsíce či zbytek dne. Je mu jasné, po čem toužíme, aniž by podléhal vlivu názorů našeho okolí." Zápal, vášeň, zaměření na něco. Vědět, co chci. energie, která žehná, vybízí k tvořivosti, zavádí do vesmíru řád. Posvátný obraz vesmírného řádu. To, co drží pohromadě zemi a nebe. Moc, která chrání a dává bezpečí. 

2) Válečník. Vnitřní válečník: ochrana svého vnitřního psychického prostoru, uhájit si své místo, zvítězit nad vlastními pochybnostmi a komplexy, schopnost postavit se rodičům je-li to třeba, opak bezbrannosti nebo pocitu oběti, téma "uhájit si svou duši navzdory všemu a všem". Vnější válečník: schopnost snášet bolest, zimu, vedro, hlad, nedostatek pomocí vůle; obětování se nadosobnímu ideálu navzdory urputným překážkám a strastem; schopnost strategického myšlení, prohnanost, zkušenost, inteligence - přelstít, zatrašit, ale i čelit síle silou tváří v tvář - jako Ivan a Baba Jaga). Loajalita, věrnost. Schopnost utvářet hranice, respekt k hranicím svých i druhých; v nejobecnějším smyslu je posláním válečníka bránit hranice vnitřniho i vnějšího světa.

3) Milenec. "Pozorné vědomí", nenásilné vcítění do věcí a lidí, jakoby to bylahudba. "Co vlastně tolik milujeme, že to chceme uchránit před cizími lidmi?" Sféra intimity, zahrady, tance, poezie, změněného toku času. Schopnost prožívat bez intelektuální analýzy, odložit svět povinností. Láska k požitku, skandálnost, provokativnost (Řek Zorba). Extatická radost, ale nikdy ne chtíč sám o sobě. Spontánní radost z dělání radosti druhým. Radost z dotyku, senzuálního kontaktu se světem a lidmi. Vnitřní spojení s ženskostí uvnitř muže. Otevřenost oceánickým prožitkům a změněným stavům vědomí.

4) Divoký muž. Bezprostřednost, divokost, úcta k zármutku a riziku, která mnohé odstrašuje, výstřednost, intenzita, vědomí pádu i vnitřního zranění, básnické šílenství, pohyb na okraji všeho, kontakt s emocionálním tělem; ten, kdo vede vnitřní dítě v nás (viz. pohádka Železném Janovi). "Je to bytost, jenž nám nahání strach, při setkání s ním trneme hrůzou, on je hlubinný, chlupatý, divoký, silný a neuhlazený. Má v sobě apollónskou i dionýskou energii, něžnou i surovou, v očích oheň, v nozdrách vzduch, v ústech vodu, v bradě zem."

5) Intrikán. Ta část v nás, která umí chytře zvrátit chod událostí ve svůj prospěch, která popostrkuje věci určitým směrem, která nečeká, až "věci dopadnou samy od sebe". Hermes, šašek, filuta, šibal, šprýmař, Heyóka (kojot), Odysseus, Bilbo Pytlík.

6) Mág. Mytolog, kuchař, v nejvyšší podobě šaman. Styk s neviditelnými silami světa, pronikavost vidění. Moudře otáčí vše špatné v dobré (alchymie, vaření: transmutace energií a duševních procesů). Odhaluje jiné světy, odkrývá hrdinův (králův) stín v podobě rádce. (Falešný král se bojí proroků a mágů jako Herodes; pravý Král rádci-čaroději-šamanovi naslouchá). Temnou stránkou mága je manipulátor.

7) Smutný muž. Odvaha snášet smutek, i smutek bez příčiny, jakási hutná černota patrná u starých umělců spojená s nejazší hlubinou a přijetím smrti.