Tak cesta do Paříže byla v pohode. Letiště v Paříži bylo velké a připadalo mi nepřehledné, ale zvládl jsem to.
Na odbavení do letadla tam čekala tuna lidí (asi 600) a nabrali jsme zpoždění asi 30 minut.
Přelet do NY se dal vydržet. Zkouknul jsem tři filmy v angličtině (Shrek 4, Iron Man 2, ..). Seděl jsem v prostřední řadě, takže z okna jsem nic neviděl. Vpravo seděla nějaká mladá holka a spala mi celou dobu na ramení. Na druhé straně byla nějaká mladá ženská a vypadala na umření. Neustále kašlala ( i mě do jídla).
V NY nás nechali sedět v letadle asi 30 minut. Potom jsem asi hodinu čekal na pasovou kontrolu a v době, kdy jsem měl odlítal z NY jsem ještě ani nebyl u kontroly.
více čtěte zde...
Potom jsem se scháněl po letence a odbavení, tak mě přeposílali asi od 3 přepážek. Nakonec jsem našl kufr a přepážku Delty ve vedlejším terminálu. Odlovil jem tam nějakou babu a ta mi vytiskla vstupenku na další letadlo a sebrala mi kufr (což neměla dělat, protože neprošel kontrolou, ale neřešil jsem to, jen jsem se bál). Potom jsem čekal na další kontrolu asi 45 minut. Proběhla v pohodě, na kufr se nikdo neptal. Potom jsem zkoušel volat do školy, že letím další letadlem, ale nikdo to nebral. Tak jsem se šel odbavit. Měl jsem na letence napsáno 17,15 a oni na letu do San Francisca 17.10, tak jsem se ptal, kdy poletí ten v 17.15. Tak mi řekla, že je připravené k odletu. No sranda. Posunuli ho o 5 minut a nic nehlásili. Let byl v pohodě, ale měl jsem toho už dost, tak jsem ho trochu proklimbal. Zase jsem seděl v uličce a nic jsem neviděl.
V San Franciscu jsem trochu zmatkoval, hledal jsem, jestli pro mě někdo přijede ze školy. Nakonec jsem zavolal do rodiny. Řekli mi, že na letišti je Roger a že mi nechají otevřeno a že jdou spát. Po bloudění na letišti jsem Rogera našel a ten mě dopravil domů. Takže jsem cca po 28 hodinách šel konečně spát. A co bude dál ve státech, to se uvidí.
Všechny vás zdraví František.
zdroj: František Krčmář; člen Pei Audit teamu a vedoucí projektu Pei 3 Axis
