Spotřebitelé si oblíbili potraviny, jež jsou obohacené o množství biologicky aktivních látek. Důkazy o jejich pozitivním účinku ale chybějí.
Více čtete zde...
Reklama na jogurty koncernu Danone slibuje, že tento výrobek pozitivně ovlivní náš imunitní systém. Jejich roční obrat činí víc než miliardu eur. Značka Actimel je předjezdcem na trhu s takzvanými Functional Foods, funkčními neboli obohacenými potravinami. Na světě se prý vypije každou vteřinu 129 lahviček s jogurtovým nápojem stejného názvu. Nadnárodní společnosti očekávají od potravin, které dokážou víc než jen nasytit, miliardové obraty. Jejich přínos pro spotřebitele je však zatím nejistý.
Ve funkčních potravinách je víc biologicky aktivních látek než v těch standardních. Většinou jsou obohacené o konkrétní vitamíny nebo minerály. Jde o výrobky se „zvláštní dávkou zdraví", například o vejce se zvýšeným obsahem DHA (omega-3-mastná kyselina), margariny obsahující fytosterol, který snížuje hladinu cholesterolu, ovocné nápoje s extraktem zeleného čaje či o probiotické a prebiotické mléčné výrobky. Fungují tyto potraviny?
Opatrní vědci
„Ano," tvrdí Thilo Bode, zakladatel německé spotřebitelské organizace Foodwatch. A dodává: „Mají velmi pozitivní dopad na hospodářské bilance potravinářských gigantů." Dle něho však zatím chybějí nezvratné důkazy o jejich pozitivním dopadu na zdraví konzumentů.
Je známo, že omega-3-mastná kyselina obsažená v rybě má kladný vliv na srdeční činnost a krevní oběh. Není však dokázáno, že by v lécích, chlebu či vejcích působila stejně. Například nizozemský Institut pro zdraví a životní prostředí (RIVM) zjistil, že mastné kyseliny fungují jen v kombinaci s některými přírodními látkami. Podobně jsou na tom vitamíny, jejichž nedostatkem však ve střední Evropě netrpíme.
Obezitoložka Kunešová: Hranice mezi klamavou reklamou a opravdovým účinkem je u funkčních potravin velmi tenká
Předávkování antioxidanty, jako je Beta-karoten (provitamín A) nebo vitamíny E či P, může zůsobit problémy, v některých případech dokonce velké. V minulých letech to zjistili vědci na základě dvou výzkumů. Například u kuřáků, kteří několik let denně konzumují 20 až 30 miligramů provitamínu A, se zvýšil výskyt rakoviny plic o 18 procent.
Reklama na vody se zvýšeným množstvím kyslíku zase slibuje, že pomohou tělu i duchu, díky čemuž si člověk víc užije života. Vzhledem k nedostatku nezávislých studií s jednoznačnými výsledky, jež se týkají pozitivního, případně negativního vlivu konzumace okysličené vody, jsou názory odborníků na vody obsahující více než 25 miligramů kyslíku na litr spíš opatrné.
Obávají se oxidačního stresu a jeho cytotoxického působení (poškození buněčných membrán, případně jater), které by mohlo vyústit v řadu zdravotních poruch. A také vlivu vody obohacené kyslíkem na zdravotní stav specifické skupiny osob - například dětí či sportovců. Neví se, jak vysoké množství kyslíku znamená problém z hlediska možného konfliktu s antidopingovými předpisy.
A co Actimel?
Německý institut pro výživu (DGE) doporučuje denně konzumovat potraviny, jako je zelí, jogurt, podmáslí či kefír. Podporují totiž střevní flóru, čímž pozitivně ovlivňují imunitu. Podle organizace Foodwatch však jogurtový nápoj Actimel obsahuje ve srovnání s běžnými přírodními jogurty dvakrát víc cukru a je i dražší. A neexistují ani vědecké důkazy, jež by potvrzovaly jeho účinnost.
Kdyby Actimel opravdu zlepšoval imunitu, anebo ji zásadně měnil, byl by to lék a nesměl by se prodávat v supermarketech
Žádná studie o Actimelu nedokazuje, že by chránil před nachlazením. Kdyby opravdu zlepšoval imunitu, anebo ji zásadně měnil, byl by to lék a nesměl by se prodávat v supermarketech. Na rozdíl od kefíru a podobných výrobků je navíc Actimel skutečnou cukrovou bombou. Obsah deseti až dvanácti procent cukru dělá z údajného léku tekutou sladkost.
Navzdory všem problémům zájem o tyto designové potraviny strmě roste. Německý Frauenhofer Institut odhaduje velikost světového trhu s nimi na deset až dvacet miliard eur, přičemž nejoblíbenější jsou v současnosti v USA. Američané ročně za superjídlo utratí až dvanáct miliard eur. V domovině funkčních potravin Japonsku jejich roční spotřeba dosahuje tří miliard eur. Evropský trh představuje téměř dvě miliardy eur. Jen v Německu jejich spotřeba ročně narůstá o 20 procent.
Podle vedoucí Obezitologického centra v Endokrinologickém ústavu v Praze Marie Kunešové však existují i pozitivní příklady, například jód v soli. „Určitě nejde šmahem říct, že všechny funkční potraviny by byly nějakým podvodem na zákaznících. Hranice mezi klamavou reklamou a opravdovým účinkem je však velmi tenká a je třeba přesně a individuálně hodnotit. Je nutné mluvit o konkrétních produktech a konkrétních látkách. Spotřebitel, který tyto produkty chce používat, by se měl nejprve velmi dobře informovat," řekla Kunešová ČESKÉ POZICI.
zdroj: česká pozice - Petr Matějček
