Příští rok si připomeneme 800 let od vzniku Zlaté buly sicilské, dokumentu prvořadého státního významu, který z našich zemí učinil natrvalo království, a pojem český král tak na mnoho staletí vstoupil do dějin Evropy.
Více čtete zde...
Bulu vydal Fridrich II., budoucí císař, který v roce 1212 byl jen sicilským králem. Tato fakta znají i žáci na základní škole, málokdo však ví, že tento panovník z rodu Štaufů, nejslavnější císař vrcholného středověku a opravdový otec italské renesance, velmi rád pobýval v západočeském Chebu a že je tu s ním spojena památka, kterou nám může závidět celý svět.
Fridrich II. většinu života strávil v Itálii, ale když v letech 1212 - 1220 cestoval po střední Evropě, pravidelně se zastavoval v Chebu. Z dokumentů víme, že tu pobýval v červenci 1213, v červnu 1214, v listopadu a v prosinci 1215 a v listopadu 1219.
FOTO: Peter Kováč, Právo
V roce 1213 tu hostil Přemysla Otakara I. a vybrané říšské hodnostáře, v roce 1214 opakovaně přijel za Fridrichem do Chebu český král a objevila se tu řada osobností, třeba magdeburský arcibiskup Albrecht II., který financoval stavbu první gotické katedrály v Německu.
Vzácné hosty, kteří na chebský hrad za Fridrichem II. zavítali, musela přímo fascinovat patrová kaple na nádvoří, která náleží k nejpozoruhodnějším dílům rané gotiky ve střední Evropě.
Každý, kdo vstoupí dovnitř, je překvapen. Přízemí je ponuré, vypadá spíš jako krypta, ale horní patro je zalité světlem a raně gotická klenba se tu nad vámi přímo vznáší, vypadá jako krásný baldachýn, přidržovaný štíhlými mramorovými sloupy, které působí velmi elegantně.
Cesta ke světlu
Mysticky působící kontrast potemnělého přízemí a prosvětleného patra evokuje cestu z temnoty ke světlu, ze světa pozemského k nebeskému. Architekt, který toto vymyslel, dobře věděl, jak zaujmout diváka, a existuje jen málo staveb na světě, kde si divák tak intenzivně uvědomí, jak lze pomocí konstrukce, architektonické dekorace a kamenických článků rafinovaně ozvláštnit interiér stavby, která zvenku na nádvoří působí téměř jako hradní pevnost, vybudovaná z pevného kamene.
O chebské palácové kapli a o době jejího vzniku byly odborníky vysloveny různé a často i protichůdné názory. Mezníkem pro její datování se stal slib mladého Fridricha II., že bude respektovat majetky a práva římské církve, což potvrdil 12. července 1213 listinou podepsanou „v kapli na hradě v Chebu", jak se praví v dokumentu.
FOTO: Peter Kováč, Právo
Někteří tvrdí, že kaple nebyla ještě dokončená, takže právní akt asi proběhl v jejím přízemí, zatímco horní patro bylo ještě pod lešením, jiní badatelé uvádějí, že tu kaple stála už v létě 1213 ve své plné kráse. Stavebníkem skvělého architektonického díla tak mohl být Fridrich II., ale možná i jeho otec, císař Jindřich VI., nebo strýc, král Filip Švábský.
Štaufský styl
Ale mnohé nasvědčuje, že za vznikem patrové císařské kaple v Chebu opravdu stál Fridrich II., nejslavnější vládce dynastie Štaufů, kterou Němci obdivují tak jako my Přemyslovce nebo Lucemburky. Architekturu kaple totiž charakterizuje propojování forem románského stylu a gotiky, což tvoří dohromady osobitý „štaufský" styl, s jakým se setkáme na nejslavnějších Fridrichových stavebních zakázkách v italské Kampánii a Apulii a také na Sicílii.
Fridrich II. měl také značný zájem o matematiku, fundovaně třeba diskutoval s Leonardem Fibonaccim, který zavedl do evropské matematiky arabské číslice. A propracovanost půdorysu chebské stavby prokazuje, že se tu výrazně uplatňuje talent dobrého architekta i matematika, což je třeba typickým rysem Fridrichova fascinujícího hradu Castel del Monte, postaveného na pravidelném půdorysu osmiúhelníku.
FOTO: Peter Kováč, Právo
V Chebu nejde jen o architekturu. V interiéru návštěvník najde velmi bohatou sochařskou dekoraci. Originální jsou zejména hlavice mramorových sloupů v prvním patře. Na jedné spatříme andělské bytosti s biblickými knihami a svitky v rukou, na druhé necudné figury, z nichž nahý onanující muž patří k nezapomenutelným dojmům pro každého pozorného diváka. Dobro a zlo, neřest a ctnost, to byl přesně způsob uvažování příznačný pro Fridricha II., který miloval na svém dvoře vyhrocené polemiky učenců i slovní souboje básníků.
Opomenutý zázrak
Chebská kaple je umělecký zázrak. Nikde ve střední Evropě nenajdeme jiné dílo spjaté přímo se Štaufy, které by svojí krásou a zachovalostí mohlo konkurovat patrové kapli na chebském hradě. Jde přímo o manifest originální štaufské gotiky. Už v roce 1935 vlivný americký badatel Cresswell Shearer tvrdil, že právě Cheb výrazně ovlivnil stavební zakázky Fridricha II. v Itálii. Na jeho prorocké tvrzení se však nepochopitelně zapomnělo.
Západočeský unikát se naopak dostal do izolace. Pro Němce je památka někde v Česku, tedy v cizině, a pro Čechy je to německé umění, které se do dějin národního umění nehodí. Není náhoda, že poslední a jediná samostatná kniha o chebské kapli vyšla v roce 1929, a to německy. Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů tu sice udělal před pětadvaceti roky rozsáhlý stavebně historický průzkum celého objektu, ale výsledkem byl jen na psacím stroji sepsaný tlustospis, který dnes existuje pouze ve dvou exemplářích.
FOTO: Peter Kováč, Právo
Ostatně macešsky se k samotnému Fridrichovi II. zachovalo i město Cheb. V jeho centru najdeme impozantní monument se záznamem všech historicky důležitých událostí. Jméno Fridricha II. tu zcela nepochopitelně chybí. Navzdory tomu, že to byl nejúžasnější panovník evropského středověku, a navzdory tomu, že on sám měl Cheb nesmírně rád, a kdykoli mohl, tak tu pobýval a přijímal zde i významná státnická rozhodnutí.
zdroj: Peter Kováč, Právo
- esoterikou a spojením s vnitřními dílnami se věnuje projekt PEI AROS
