Bohatství není
samozřejmě jen v penězích. Někdo je bohatý svými dětmi, jiný
tím, co dal potřebným. Ale ruku na srdce... můžete se radovat z
dětí, které trpí chudobou, můžete dávat, když nic nemáte?
Bohatství je dobrým sluhou, ale zlým pánem. Pokud chcete být
bohatí proto, že nechcete být omezováni existenčními starostmi,
abyste pak mohli ze sebe vydat více a prospět všem kolem vás,
jsou následující řádky a kapitoly právě pro vás. Ti ostatní
zde nenajdou ani recept, jak se mít dobře bez peněz, ani návod na
získání bohatství bez námahy.
více čtěte zde...
Nedávno jsem viděl
někde v novinách výstřižek z tisku ze začátku 20. století.
Psalo se v něm o amerických milionářích. Jejich počet mi už
vypadl z hlavy, ale zato jsem si zapamatoval, že většina z nich ke
svému bohatství přišla ne dědictvím, ale vlastním přičiněním.
Je to velmi důležitý poznatek, který říká, že i vy máte
stejnou šanci. Někteří pochybovači namítnou, že tenkrát byl
svět jednodušší a nemůže se s dnešní dobou srovnávat. Ano,
leccos bylo v té době jednodušší, ale z pohledu dnešního
člověka, který je zvyklý na současnou úroveň vědění a
techniky. Pro tehdejší lidi byl jejich svět stejně složitý jako
dnešní pro nás. Měli stejné šance jako máme my, nebo to můžeme
také obrátit: Máme stejné šance jako měli oni.
Pokud tedy chcete být
milionáři nebo prostě lidmi, kteří nemusejí obracet každou
korunu, můžete zkusit tyto rady. Počítejte však s tím, že
budete muset něco zaplatit. Ani tak penězi, jako prací na sobě.
Neočekávejte žádný návod jak založit hru typu letadlo, neboť
takové získávání peněz je nelegální, ani plán jak za
stokorunu vydělat na burze miliardy. Očekávejte naopak požadavky
na vás, které možná budou vypadat náročně. Pak je ovšem na
vás, abyste se rozhodli: Chcete být bohatí nebo být chudí?
Vztah k penězům
Představte si muže,
který považuje ženu za kořen všeho zla a symbol falše,
marnivosti a mělkých myšlenek. Asi je vám jasné, že takový
člověk se nikdy neožení, i kdyby tu touhu z praktických důvodů
měl. Ve svém životě pak potkáte spoustu lidí, a dost možná,
že k nim také patříte, kteří říkají, že peníze je
nezajímají nebo že peníze jsou dokonce zlo. Tito lidé se na
druhou stranu diví, že peníze nemají. Na tom, že o onoho muže
žádná žena ani nezavadí, nevidí nic nenormálního, ale jakmile
se začne mluvit o penězích, jejich myšlení se náhle změní.
"Chudoba cti netratí," říkají, ale myslí tím, že
bohatství je nemorální. Z praktického hlediska by ten muž
ženitbou jistě získal, zrovna tak, jako jistě získáte výhody
tím, že budete mít více peněz. Co je nemorálního na tom, že
si koupím myčku na nádobí, abych ho nemusel umývat v ruce?
"Ale já pracuji
proto, že mě to baví," říkají někteří, když je řeč o
morálce peněz. Jistě mají pravdu, že práce dělaná z radosti
přináší i jiné uspokojení, ale proč neříci, že dělám
práci, která mě baví a která mně vydělává pěknou sumu
peněz? České prostředí má jistá specifika v tom, že zdejší
člověk pohlíží na bohatého jinak než dejme tomu v Americe.
Zatímco ve Spojených státech, kde teorie o zbohatnutí vznikly
(vzpomeňme si na milionáře zmiňované v úvodu), je úspěch
jiného vybídnutím k následování a předstihnutí, v česky
mluvících, a chce se říci i česky jednajících, zemích je
úspěch důvodem k závisti. Proto si zde lidé navykli mluvit o
penězích s jistým pohrdáním a naoko o ně projevovat okázalý
nezájem.
Ve skutečnosti jsou
však peníze námětem mnoha hovorů, bohužel většinou z důvodu
jejich nedostatku. Budete-li ale na psa už z dálky křičet a
hrozit, přijde k vám? Závisti není třeba se bát, protože
opravdu bohatý člověk nemá zase tolik věcí, které by závist
vzbuzovaly. Má peníze uloženy jinde, než v neproduktivním
majetku, jehož jedinou hodnotou je závratná cena. Jeho peníze
vydělávají a nejsou tedy tak na očích závistivcům. K tomu s
ještě dostaneme později, nyní je třeba především narovnat
svůj vztah k penězům. Je třeba si pamatovat, že:
Peníze nejsou
dobré nebo špatné, to závisí pouze na tom, jak je použijete
Peníze nejsou
mince, bankovky, kreditní karty ani nic hmotného, jsou tím, co z
nich uděláte vy
Z předchozího
bodu vyplývá, že peníze nejsou materiálně omezeny, takže je
jich neomezené množství
Peníze jsou
prostředek, nikoliv cíl
Peníze se
udržují v rovnováze
Pro nás je nyní
důležité zamyslet se nad tvrzením obsaženém v bodě 1. Vydávat
peníze na chránění lidí před zločinem jistě nikdo nepovažuje
za špatné. Policie dostává peníze ze státního rozpočtu, kam
přicházejí z našich daní. Vyděláváme-li tedy, financujeme
ochranu před zločinci. Na druhé straně totalitní stát používal
policii k zastrašování a likvidaci svých politických odpůrců,
což jistě nemůžeme považovat za dobré. Jednalo se však o
naprosto stejné peníze, rozdíl byl v jejich použití. Peníze
jako takové v tom hrály roli zcela neutrální.
Pochopte tedy, že
peníze, které poctivě vyděláte jsou věcí veskrze kladnou.
Pokud je ovšem nechcete použít třeba na obchod s drogami. Staňte
se tedy přáteli peněz. Myslete na ně s láskou a často, zvěte
je každou chvíli na návštěvu. Uvidíte, že vaše pozvání
vyslyší. Nedejte nic na lidi, kteří je budou hanět, a vzpomeňte
si na lišku, která nemohla dosáhnout na hrozny a proto je označila
za kyselé. Povšimněte si, že člověk, který peníze haní, s
nimi má ve skutečnosti problémy. Bible říká, že strom poznáte
po ovoci. Nenechte se tedy o penězích poučovat lidmi, kteří svým
záporným postojem ve skutečnosti zastírají svůj neúspěch.
Podívejte se do časopisů, ve kterých čtenáři hovoří o svých
životech. Mohly by být plné příkladů o zbohatnutí a příjemném
životě, ale nejsou. Místo toho v nich najdete stížnosti lidí,
kteří tak tak vycházejí s penězi od výplaty k výplatě, bojí
se zvýšení nájmu a nemohou zaplatit svým dětem školní
lyžařský výcvik. Podle nich za všechno mohou peníze. Pokud
bychom však peníze zrušili jako nemorální, něco za svoji práci
dostávat přece budou. Ať už to bude pytel mouky, škeble nebo
poukázka na kabát, vždy toho budou mít stejně málo.
Problém totiž není
v penězích. U těchto lidí neuslyšíte, že proti své chudobě
něco dělají. Pouze se domáhají lepší sociální pomoci, tedy
peněz, které jim vlastně nepatří a které musel vydělat někdo
jiný. Podívejte se na zahradníka. Chce-li dostat dobrou úrodu,
nemůže fňukat a ukazovat na ty, kteří mají větší salát.
Musí se jít zeptat, jak na to. Vůbec to nemusí být drahým
zahraničním hnojivem, možná stačilo každou noc vstávat a
zavírat skleník. Pokud ale bude spát a čekat, že mu potom někdo
dá salát ze svých přebytků zadarmo, může být bez salátu.
Staňte se proto raději bohatými "zahradníky".
zdroj: Miloš Toman, www.intuice.biz, toman@pei.cz
