Když slyšíme pojem image maker, nebo vizážista mnohé z nás si povzdechnou… Copak jsem nějaká slavná herečka, nebo zpěvačka, abych za takový luxus utrácela peníze? Proti tomuto poměrně vžitému názoru již léta vystupují vizážisté, manželé Jana a Michal Zacharovi , zakladatelé sdružení „Služby pro zdraví a krásu“ známého pod zkratkou PEI.
„Vizážisté nejsou vynálezem pro horních desetitisíc, ale jsou skutečně pro všechny ženy. Bez ohledu na to zda žijí ve velkém městě nebo na vesnici, bez ohledu na jejich věk, či profesi. Všechny příslušnice něžného pohlaví do jedné se totiž jednoduše chtějí líbit, je to zcela normální a souvisí to s naší přirozenou sexualitou. A nic na tom nezmění skutečnost, že ne každá to otevřeně přizná „ říká Michal Zachar „ Je například skutečností, že za druhé světové války k nejpostrádanějším typicky ženským artiklům na černém trhu, nepatřily potraviny, ani káva, ale obyčejná rtěnka“.
Problém je, že cesta k tomu líbit se, může někdy být pěkně trnitá a plná pokusů a omylů. Nedokážeme totiž často přesně rozlišit, že je rozdíl mezi tím, co se nám líbí a tím, co nám sluší. A tomu všemu na nás útočí různé módní trendy a reklamy slibující mnohdy zázraky.
Češky jsou chladné
Jak tedy zařídit, abychom se skutečně líbily? Základem je zachovat chladnou hlavu a nejdříve zjistit, jaký jsme vlastně barevný typ.
Základní jsou čtyři. Dva chladné - zimní a letní a dva teplé - jarní a podzimní. Každý má svá specifika. Že je to složité? Není, máme pro vás totiž potěšující zprávu. „ Jste-li Češka každým coulem, jste s největší pravděpodobností jedním ze studených typů. Je totiž statisticky dokázáno, že celkem 80 % českých žen jsou letní nebo zimní typy, či jejich kombinace, přičemž absolutní většina jich jsou typy letními. Pouze o zbývajících 20% se dělí teplé jarní a podzimní typy:“ říká J.Zacharová“ Zřejmě nejvzácnější je u nás typ podzimní, který se v čisté podobě najde jen velmi vzácně. Například mezi českými celebritami, jsem já osobně za celou svou desetiletou praxi nenašla ani jeden“.
Když už víme, typově jaká jsme, pak to stačí jen sladit se správnými barvami a ty se pak naučit vzájemně správně kombinovat. A když se k tomu přidá trochu správné techniky líčení, výsledek se musí dostavit. Ale tak úplně jednoduché to zase není.
Typologie není dogma
„Víte, vzpomínám si, jak je mi přišla na typologii paní, která nemohla oči spustit z mé modré košile. Pak se svěřila, že má tuhle barvu velice ráda, dobře se v ní cítí, ale nesmí ji sama nosit, protože jí má od předešlého vizážisty zakázanou. To rozhodně není v pořádku, žena by nikdy neměla na sobě jen nosit představu někoho druhého, když s ní sama není vnitřně spokojená.“vypráví M. Zachar. „Barevná typologie nesmí být chápána jako nějaké absolutní dogma.“
Jak se dále dozvídáme, správný vizážista se proto v prvé řadě snaží pochopit jaké jsme, co máme rádi, v kterých barvách se cítíme opravdu dobře a teprve když to ví, snaží se tento osobitý styl citlivě poupravit, doladit a vylepšit.
Stříbrné a zlaté kouzlo
Abychom si byly zcela jisté svým typem, je asi opravdu nejlepší navštívit odborníka. Ale jak nám prozradili manželé Zacharovi existuje pár jednoduchých triků, které nám leccos napoví. Možná jste si všimli, že někomu prostě jde k pleti spíše chladné bílé stříbro a někomu žluté hřejivé zlato. Je to správný postřeh. A tak když si přiložíte k obličeji tyto dva kovy, nejlépe formou šátku, nebo větší plochy ( posloužit může obyčejný kuchyňský alobal a zbylý zlatý vánoční papír) měly bychom se v jednom z těchto kontrastů cítit o poznání lépe. Jak vyplývá z výše uvedené statistiky, protože většinou jsme letní nebo zimní typy, měla by nás podtrhnout a zjemnit stříbrná.“ Zajímavý je také obyčejný test s otevřenou dlaní.“ Dodává M.Zachar.“ Když jí otevřete na různých barevných odstínech, bude se také různě chovat. Příliš velký kontrast, napětí, pocit, že ruka a podklad si jsou cizí, je signál varovný. Pokud pokožka dlaně s barvou i materiálem vytvoří harmonii, je to ono“!
Tři hodiny pro krásu.
Tříhodinové sezení u vizážisty, které zahrnuje určení typu, barevnou typologii a základní doporučení pro líčení obvykle pořídíte za 1500 až 3000 Kč. Je to hodně, nebo málo?
Pokud si vyberete opravdu dobrého odborníka, stačí vám taková návštěva jedna za celý život.
A když si spočítáte, kolik utratíte za oblečení, péči o pleť, líčidla , kadeřníka… a přece máte často pocit, že to tak nějak stále není ono? Je to tedy přinejmenším velice relativní.
Střípky z vizážistické práce:
Paní Věra si postěžovala, že jí v práci stále nakládají více a více úkolů. Ukázalo se, že jí ani tak nevadí práce, ale spíše způsob, jakým je úkolována, převážně od mužů. Jak se posléze ukázalo, své v tomto příběhu sehrály barvy. Do práce totiž nosila převážně tmavé sako a bílou blůzu. Její oblečení působilo velice kontrastně a agresivně, když se v kanceláři hledal někdo, kdo vypadá tak výkonně, že je možné mu naložit prakticky jakoukoliv práci, oko nadřízeného nebo kolegy většinou spočinulo na ní. Způsob komunikace tomu jen odpovídal. Když paní Věra změnila svůj styl, začala nosit světlejší barvy, pořídila si do šatníku i světe div se, taky pár sukní, situace se pro ní do měsíce zlepšila.
Když přišla poprvé k vizážistovi slečna Irena, zdálo se že takřka ničemu v jejím vzhledu nelze nic vytknout. Elegantní vínový kostým, v něm stříbrošedý přiléhavý svetřík. Výrazné, ale přitom vkusné stříbrné doplňky. To vše korunované hřívou vlasů složených z krásných hnědozlatých prstýnků. Vše jednotlivě dokonalé, a přece to v celku neladilo. Vizážista na to přišel hned. Stačil opravdu drobný detail, stáhnout vlasy do hladkého ohonu a výsledek byl ohromující. Prstýnků ve vlasech se Irena nevzdala, ale dnes už ví, že se lépe uplatní k úplně jiným šatům…
Chcete vědět kterým? Zeptejte se svého vizážisty! Pokud ho ještě nemáte volejte 777 100 695 - nonstop infolinku sdružení PEI.
